|
|
Zánik polsko-litevského státu 1791-1795
Liška, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl analýzu událostí, které vedly v letech 1791-1795 k postupnému zániku polsko-litevského státu. Rok 1791 byl zvolen jako počáteční z toho důvodu, že v jeho průběhu schválil tzv. Velký sejm ústavu 3. května, která je považována za poslední pokus o reformu nefunkčního ústavního zřízení, jež paralyzovalo politický život soustátí, snižovalo jeho obranyschopnost a činilo z něj loutku mocných sousedů, především Pruska a Ruska. Práce se soustředí na nejednoznačnou roli, kterou ve vymezeném období sehrál poslední král Stanisław II. August. Pozornost je rovněž věnována představitelům opozice vůči ústavním změnám, sdruženým v tzv. Targowické konfederaci, následné rusko-polské válce roku 1792, druhému dělení Polska, Kościuszkovu povstání a třetímu, konečnému dělení v roce 1795 - tyto události práce zasazuje do širšího kontextu tehdejší evropské politiky. K jejímu napsání autor využil prameny a literaturu v polském, ruském, německém, anglickém a francouzském jazyce.
|
host ::
RSS.